Nejčastější choroby králíků

Králíci se mohou chovat jako domácí mazlíček nebo také jako zvíře, které se chová kvůli masu. Jelikož je to velice často zastoupené zvíře, je rozumné znát, jaké choroby se u králíků nejčastěji vyskytují.

Kokcidióza a králičí mor

Asi nejčastější a nejznámější nemoc u králíků je kokcidióza, která se vyskytuje buď ve střevní, nebo jaterní formě. K infikování králíků dochází krmivem či nakaženým trusem, přičemž většina starších králíků patří k nositelům kokcidií. K typickým příznakům této choroby se řadí apatie, průjem, nechutenství, nadýmání, hubnutí nebo skřípání zuby. V případě mladých jedinců choroba často končí úhynem, zatímco u starších přechází do chronické formy.

Další nebezpečnou nemocí je králičí mor. Jedná se o krvavý zánět plic, který způsobují viry. Jedná se o poměrně mladé onemocnění, které je známo až od roku 1988, které vzniklo pravděpodobně v Číně díky mutaci původně neškodného viru. Onemocnění napadá hlavně starší králíky a u mláďat často proběhne bez příznaků. Rozšiřuje se hlavně přímým stykem, ale také kontaminovaným krmivem, předměty používanými v chovu a hmyzem. Po inkubační době jednoho až dvou dnů dochází k rychlému úhynu. Mezi příznaky patří netečnost, malátnost, králíci nežerou a občas se dá pozorovat i výtok z nozder, pískání a křeče.

Myxomatóza, rýma, ušní svrab

Mezi nepříjemné choroby se řadí i myxomatóza, což je virové onemocnění domácích i divokých králíků, kdy je typická sezónnost onemocnění, jež se šíří hlavně přímým stykem mezi králíky nebo kontaminovaným krmením, ovšem k nejčastějším nositelům patří bodavý a savý hmyz. Myxomatóza se vyskytuje hlavně na podzim a o něco méně v letních měsících. Po inkubační době se objevují silné otoky víček s výtokem z očí a nosu, později v podkoží.

Nebezpečí představuje i nakažlivá rýma, což je bakteriální onemocnění s různým průběhem. Při perakutním průběhu následuje uhynutí do dvou až čtyř dnů za obdobných příznaků jako v případě moru. Častější však je akutní až chronická forma onemocnění s typickým frkáním a výtokem z nosu či očí. Vše bývá provázeno hubnutím. Onemocnění se rozšiřuje sekrety nemocných králíků a nepřímo i krmivem a vodou. Častým zdrojem nemoci je nákup králíků ze zamořeného chovu.

Nejrozšířenější ektoparazitózou je ušní svrab, jehož zdrojem jsou nemocní králíci, u nichž nemoc způsobuje zánět vnějšího zvukovodu, který ovšem může přejít i do středního ucha a způsobit naklánění hlavy na stranu. Zvukovod a v pozdější fázi i ušní boltec se vyplňují hnědočeným výpotkem, který králíka dráždí a ten následně třepe hlavou.